Lokální alergická rýma

(Tento článek jsme publikovali také ve zpravodaji bez-alergie.cz)

Tato rýma je definována symptomy pacientů, kteří  trpí rýmou alergickou (sekrece z nosu, pocit

ucpané ho nosu, kýchání a svědění v nose, často spolu s oční mi symptomy) při současné negativitě kožních prick  testů a  vyšetření z  krve sérového specifického IgE.  Pacienti jsou nezřídka zahrnuti v různorodé skupině nemocných s tzv. non alergickou rýmou. Jak tedy lokální alergickou prokázat a přejít od pode zření k nalezení vztahu mezi spouštějícím alergenem  a  symptomy pacienta? Nejdůležitějším diagnostic kým nástrojem je nosní provokační test specifickým  alergenem.

V ordinaci alergologa si pacient vstřikuje  nosní sprej se standardizovaným alergenem, který  je specificky určen a vyroben k nosnímu provokač nímu testu. Pomocí nosního symptomového skóre  hodnotí spolu se svým lékařem odpověď nosní sliz nice na provokaci alergenem, který je „v podezření“. 

Je možné provádět i tzv. stupňovitý test s různými koncentracemi alergenu. Nosní symptomové skóre je vhodné doplnit zhodnocením nosní průchodnosti aktivní přední rhinomanometrií.
Realizace specifického nosního provokačního testu alergenem v ČR naráží především na velmi svízel nou dostupnost diagnostických alergenů určených speciálně pro tento test. To velmi limituje lékaře i je jich pacienty v diagnostických možnostech při hle dání příčinné souvislosti obtíží. Za příčinné alergeny jsou v současné době považovány především roztoči
prachu, pyly trav a pyly olivovníku. Další alergeny, které připadají v úvahu, jsou alergeny spor plísní, zvířecí srsti a profesní alergeny.

Většina literatury týkající se lokální alergické rýmy byla sepsána autory ze Středomoří (nejvýraznější za stoupení má španělská skupina), práce se orientují na data pacientů této lokality, která je pro nás většinou krátkodobou dovolenkovou destinací. Jde o velmi za jímavé čtení, které ale nemůžeme aplikovat zcela na běžnou klinickou praxi u nás v České republice. Definice lokální alergické rýmy byla poprvé navržena Španělkou Carmen Rondon. Ukázala, že nosní pro vokační test s roztoči byl pozitivní u 54 % pacientů s diagnózou non alergické rýmy, která byla vyslovena na základě negativního výsledku kožních prick tes tů a specifického IgE na běžné alergeny. Dlouhodobé sledování těchto pacientů po dobu 10 let ukázalo sig nifikantní zhoršení rýmy a kvality života. Není známý vliv prostředí na lokální alergickou rýmu – zda je častější v určitých oblastech z důvodu rozdílné expozice alergenům v ovzduší. Nejvýznam nějším příčinným alergenem je roztoč Dermatopha goides pteronyssinus.

Lokální alergická rýma se vyskytuje spíše u dospě lých lidí, kteří nevykazují žádné symptomy alergie. Stefania Arasi ve svém „kritickém posouzení“ lokální alergické rýmy z perspektivy pediatra uvádí, že tato suspektní rýma u dětí může být prvním krokem při rozeného vývoje ke klasické alergické rýmě, zvláště pokud symptomatologie začíná v prvních dvou deká dách života. Dlouhodobá data u dospělých pacientů ale ukazují spíše na rýmu doprovázející obtíže v dů sledku zvýšené reaktivity průdušek než klasický vývoj směrem k alergické rýmě s pozitivitou sérového spe cifického IgE a pozitivitou kožních prick testů.

Jak léčit lokální alergickou rýmu? Pokud je v rám ci diferenciálně diagnostické rozvahy na lokální alergickou rýmu myšleno a je prokázána (nejlépe) specifickým nazálním provokačním testem, léčba je obdobná jako u klasické alergické rýmy. Pacienti profitují z léčby nazálními kortikosteroidy a orál ními antihistaminiky. Tento fakt může být jednou z charakteristik pacientů s lokální alergickou rýmou ve srovnání s pacienty s non-alergickou rýmou.